Jak prezentovat s jistotou: Praktické tipy ke zkoušce i do soudní síně

Sucho v krku, zpocené dlaně, třesoucí se ruce. Známe to všichni. Veřejné vystupování je jedním z největších stresorů, kterým jsme jako lidé vystaveni. Je přitom jedno, zda se jedná o přednášku pro stovky lidí nebo zkoušku na právech. Mám pro vás ale dobrou zprávu – stát se dobrým řečníkem je možné (a není to složité). A to dokonce i pokud jste introvert jako já.

Na základě osobních zkušeností získaných při stovkách odpřednášených hodin na právnické fakultě, Justiční akademii i během dalších veřejných vystoupení jsem si pro vás připravil shrnutí nejdůležitějších tipů a triků, díky kterým můžete s minimem investované energie i času výrazně zlepšit své veřejné vystupování. Snad vám budou ku prospěchu. A teď už s chutí do toho.

Příprava

Nervozita při veřejném vystupování je běžná, dá se s ní však efektivně bojovat důkladnou přípravou. A to ať už se jedná o zastupování klienta v soudní síni nebo přednášku pro veřejnost.

Osnova je více než scénář

Nejsem velkým fanouškem prezentací a proslovů připravených předem slovo od slova. Následný pokus o reprodukci pak zpravidla zní nudně a neautenticky. Vhodnější je připravit si pouze osnovu (např. ve formě prezentace, o tom více níže), té se přidržovat a jinak nechat slova volně plynout.

Osnova sama o sobě vás však nezachrání. Předpokladem kvalitní prezentace postavené na osnově je vynikající znalost tématu, o kterém chcete hovořit. Budete-li tak mít za úkol prezentovat o právu na spravedlivý proces, jistě bude vhodnější přečíst si dva kvalitní komentáře k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, než krátký článek na Wikipedii. Porozumění problematice vám dá pevnou půdu pod nohama, což při následné přednášce jistě oceníte.

Leitmotiv

V rámci přípravy je důležité zvážit i délku prezentace. Paradoxně platí, že čím kratší má být prezentace, tím náročnější je příprava. Aneb jak by pravil klasik, „kdybych měl více času, napíši kratší dopis“. Tento paradox vyplývá ze skutečnosti, že proniknete-li do tématu, zpravidla máte k dispozici výrazně více informací, než kolik jich jste schopni vměstnat do vymezeného času. Proto je třeba si promyslet, které myšlenky jsou klíčové a které je naopak možné vynechat.

Při volbě toho, co ponechat, byste měli mít na paměti co je hlavním cílem prezentace. Upozornit na problém? Shrnout aktuální stav? Přimět posluchače k akci? Optikou tohoto leitmotivu, hlavní myšlenky, můžete následně hodnotit zamýšlený obsah a vyřadit vše, co leitmotiv nepodporuje.

Představme si například krátkou desetiminutovou prezentaci na téma „užití střelné zbraně v rámci nutné obrany“. Měl by součástí takové prezentace být rozbor definice nutné obrany nebo popis rozdílů mezi nutnou obranou a krajní nouzí? Pravděpodobně ne. Čas je omezený a mise jasná, například „přesvědčit posluchače, že aktuální úprava nutné obrany je nedostatečná a tento institut je třeba novelizovat“. Vše, co nepodporuje hlavní myšlenku, musí pryč.

Pozornost posluchačů je omezená stejně jako jejich schopnost zapamatovat si sdělované informace. Při přípravě prezentace proto mějte na paměti, že vaši posluchači si pravděpodobně neodnesou více než tři klíčové informace. Rozhodněte se, které informace to jsou, a v různých formách je opakujte v průběhu celé prezentace podle struktury „nejdřív vám řeknu, co vám řeknu, pak vám to řeknu a pak vám řeknu, co jsem vám řekl“.

Zrádná technika

Součástí přípravy je i podchycení případných technických výzev. Máte prezentaci v PowerPointu? Pošlete si ji na e-mail a přineste i na flash disku, a to jak ve formátu pptx, tak pdf. Nerozhodí vás tak případný nefunkční internet, absence USB zdířky ani zastaralá verze officů. Tímto přístupem eliminujete 90 % nepříjemností s technikou a předejdete zbytečnému stresu hned na začátku prezentace.

Neplacení výživného bude pravděpodobně opět trestným činem (InDubio 2/2026)

InDubio 2/2026 • 15. března 2026 Neplacení výživného bude pravděpodobně opět trestným činem Milé kolegyně, milí kolegové, ve druhém vydání našeho newsletteru In...

Obdobně je třeba nepodcenit technickou stránku při online setkáních. Víte-li, že budete sdílet obrazovku, nastudujte si předem, jak se v konkrétním prostředí (Zoom, Teams,…) obrazovka sdílí a ideálně si to vyzkoušejte. Nestrávíte tak prvních 5 minut z 15minutové prezentace hledáním správného tlačítka.

Když nestíhám

Jako lidé nejsme dokonalí a může se stát, že se pro nedostatek času nebo mentální energie na prezentaci dostatečně nepřipravíme. Pak mám pro vás prostou radu: nepřiznávejte to. Nic vám to nepřinese.

U posluchačů tím vyvoláte dojem, že jsou pro vás nepodstatní a je vám lhostejné, že budete plýtvat jejich časem. Lepší je prostě prezentaci nějak udělat. Úvodní přiznání vám sympatie účastníků nepřinese a naopak prezentaci shodíte ještě předtím, než na ni dojde.

Jak se tedy připravit na prezentaci? Sestavte si osnovu, nastudujte téma, stanovte leitmotiv a nepodceňte zrádnost techniky. Právě jste se stali lepšími mluvčími než 90 % lidí, kteří veřejně vystupují.

Prezentace

Prezentace ve formě slidů má být osnova, ne scénář. Jedním z hlavních nešvarů prezentací je nepřiměřené množství textu. Co se stane, pokud posluchačům ukážete slide se dvěma hutnými odstavci textu, o kterých současně budete mluvit? Napůl budou číst text na slidu, napůl se vás budou snažit vnímat a výsledkem bude, že v tomto chaosu si neodnesou žádnou smysluplnou informaci.

Zkuste to tedy jinak. Umístěte na slide jen jedno slovo nebo krátkou frázi, ideálně doplněnou o související obrázek. I zde platí okřídlená fráze „obrázek řekne více než tisíc slov“. V době AI generovaných obrázků není problém získat během pár vteřin relevantní obrázek k téměř libovolnému tématu.

Prezentace postavená na stručných slidech vám zajistí, že nesklouznete ke čtení textů ze slidů (častý nešvar v akademickém prostředí a obecně na vzdělávacích akcích) a současně vám pomůže poutat pozornost posluchačů na sebe. Dalším bonusem je, že budete mít menší tendenci otáčet se k posluchačům zády a číst obsah z prezentace.

V právu může být problematické udržet slidy extrémně stručné, zvláště pokud je třeba citovat z judikatury. Nepodaří-li se nám této ideální stručnosti dosáhnout, měli byste respektovat alespoň zlaté pravidlo „sedmi řádků“. Na slidu by nemělo být více než 7 řádků. Pokud se jedná o odrážky, měly by se objevovat postupně, nikoli najednou. To sice klade větší nároky na prezentujícího, který musí svou prezentaci perfektně znát, ale má blahodárný vliv na dojem z celé prezentace.

Telegraficky: Kvalitní prezentace obsahuje stručné slidy a hodně obrázků. Dlouhé texty jsou zlo, kterému je třeba se vyhnout.

Řečnické prostředky

Nastudovali jsme si téma a připravili kvalitní prezentaci, kterou dokážeme spustit téměř na čemkoliv vyrobeném po roce 2000. Jinými slovy, máme prostředky a máme znalosti. Chybí nám jediné – správná forma.

Aktivizace publika

Vláda schválila nový cizinecký zákon (InDubio 3/2026)

InDubio 3/2026 • 29. března 2026 Vláda schválila nový cizinecký zákon Milé kolegyně, milí kolegové, ve třetím vydání newsletteru InDubio přinášíme výběr nejdůle...

Dokážete odhadnout, jak dlouho udrží průměrný člověk pozornost při sledování prezentace? Asi sedm minut. To neznamená, že delší prezentace nemají smysl, ale že s publikem je třeba pracovat tak, aby alespoň co sedm minut muselo zapojit mozek nebo tělo – publikum je třeba „aktivizovat“. Jako řečníci k tomu naštěstí máme sadu efektivních nástrojů, mezi ty nejčastější patří příběhy, humor a otázky.

Příběhy aneb storytelling

Lidé milují příběhy. Když vám odcituji definici, zapomenete ji za pár minut. Pokud vám však řeknu příběh, budete si ho pamatovat. Mohu vám například sdělit, že nejde o nutnou obranu, pokud byla obrana zcela zjevně nepřiměřená. Nebo vám místo toho mohu říct, že zastřelení zloděje, který vám na zahradě češe jablka z vaší výstavní jabloně, nenaplňuje znaky nutné obrany. Chudák s dírou v břiše pod jabloní vám pravděpodobně zůstane v hlavě déle než zmíněná definice. Obdobně lze v právu podat téměř cokoliv, protože i o každém ustanovení zákona platí to, co o cedulkách upozorňujících na zakázané aktivity – za každou je nějaký příběh.

Kvalitní řečníci jsou si vědomi toho, že publikum si odnese jen pár klíčových myšlenek, takže nemá smysl zavalovat je obrovským objemem faktických informací. Mnohem lepší je každou informaci demonstrovat na jednom až dvou příbězích. Vaše prezentace tak nakonec bude spíše souborem příběhů než faktických sdělení, ale posluchači odejdou spokojení a ve výsledku si pravděpodobně budou pamatovat více, než kdybyste do nich dvě hodiny „hustili“ poučky (zamyslete se, kolik si toho pamatujete z poslední přednášky).

Vtipem nezarmoutíš

Nemusíte být rozený stand-up komik, abyste dokázali vyprodukovat během prezentace tu a tam nějaký vtip nebo glosu. Nepovažuji se v občanském životě za třeskutě vtipného člověka, ale při přednášení mě vtipy a vtipné komentáře napadají překvapivě často. Občas si to myslí i publikum.

Někdy vyvoláte salvu smíchu, někdy se setkáte s hrobovým tichem. Prostě to řekněte. Pokud smích vyvoláte častěji než ticho (skóre vtipnosti přes 50 %), je to v pohodě. A i pokud budete mít den, kdy vám vtipy fungovat nebudou, nenechte se rozhodit. Je řada faktorů, které nemáte pod kontrolou a chyba vůbec nemusí být na vaší straně. Na fakultě občas učím dva totožné semináře po sobě. Stejný den, stejné vtipy, dvě různé sady reakcí od studentů – jedna skupina reaguje na vtip hurónským smíchem, druhá na stejný vtip hrobovým mlčením. To se stává.

Ptejte se

Třetím silným nástrojem v repertoáru řečníka jsou otázky. Častou chybou bývá kladení otevřených otázek do auditoria. „Jaký je váš názor na střílení zlodějů jablek?“ je sice pěkná otázka, ale máte-li před sebou 50 posluchačů, málokdo překoná ostych a přihlásí se, aby se s vámi o svůj názor podělil. Zeptáte-li se však „Kdo by zloděje jablek zastřelil?“ a necháte posluchače hlasovat, zapojíte úplně všechny, a to i pokud se hlasování zdrží, protože je přinejmenším vytrhnete z přemýšlení o tom, co bude na večeři, a donutíte je se zamyslet.

Při kladení otázek si dnes lze pomoci moderními technologiemi. Můžete využít Menti, které umožňuje snadné hlasování pomocí mobilního telefonu. Lze tak s posluchači interagovat nejen prostřednictvím uzavřených otázek (ano/ne), ale i výběrem z více možností nebo tvořením word cloudu. Opět se zapojí všichni (aktivizace) a odpadá problém s ostychem. Jen si dejte pozor, aby vaše publikum bylo dostatečně digitálně gramotné (čti „dokáže naskenovat QR kód“), jinak strávíte většinu prezentace řešením technických problémů.

Zapojíte-li do svých prezentací příběhy, humor a otázky, stanete se vyhledávaným řečníkem a posluchači si budou z vašich přednášek odnášet nejen více informací, ale i pocit příjemně stráveného času, který si užili, nikoli protrpěli.

Paralingvistika aneb intonace, tempo, pauzy

Paralingvistika se zabývá „zvukovou stránkou verbální komunikace“. Zvuková stránka zahrnuje tón hlasu, tempo, intonaci nebo hlasitost. Správná práce s těmito aspekty projevu může výrazně pomoci s udržením pozornosti publika i s jeho schopností zaznamenat klíčové informace.

InDubio 1/2026: Představujeme InDubio - obsahový newsletter ze světa práva

Milé kolegyně, milí kolegové, právě čtete první vydání našeho nového obsahového newsletteru InDubio – abyste už …

Některé aspekty zvukové stránky je těžké ovlivnit, například výšku hlasu. Ženy mají hlas typicky výše položený, muži spíše níže. Jiné aspekty však ovlivnit můžeme – hlasitost, intonaci nebo užívání pauzy. Podívejme se na pár praktických tipů.

Volume up

Základní poučkou pro hlasitost by mohlo být, že při veřejném projevu mluvíme o něco hlasitěji než při běžné komunikaci. Tohle obecné pravidlo je však třeba přizpůsobit konkrétní situaci. Na místě je jistě při přednášce v aule právnické fakulty, méně již v soudní síni z pozice advokáta, který nezřídka stojí dva metry od soudce. Ten by pravděpodobně křičícího advokáta, jehož verbální projev by na uvedenou vzdálenost byl okořeněn i kapkami slin, neocenil.

Ačkoliv hlasitost máme do značné míry pod kontrolou, různí lidé mají různou hranici, nad kterou již zvyšování hlasu není ku prospěchu a přechází do nepříjemného křiku. Zlaté pravidlo zní, že je-li k dispozici, vždy sáhněme po mikrofonu. Ten problém s hlasitostí vyřeší.

Volume down

Naopak i snížení hlasitosti má v repertoáru kvalitního řečníka své místo. Snížení hlasu nutí posluchače, aby se více soustředili, nastražili uši. To vede ke zvýšení pozornosti, ale také k potlačení případného hluku, neboť mluví-li řečník tišeji, auditorium má přirozenou tendenci se také ztišit. Tím se nechce říct, že tichá mluva by měla být standardem. Je spíše prostředkem, který je vhodné ve vhodných chvílích použít.

Intonace, pauza, důraz

Intonace řeči může být monotónní (uspávač hadů) nebo dynamická. Není třeba vysvětlovat, že dynamická intonace je téměř vždy pro veřejný projev vhodnější. Jak jí dosáhnout? Kombinací změn rychlosti řeči, hlasitosti a užíváním pauz a důrazů.

Stres způsobuje, že při veřejném projevu automaticky mluvíme rychleji než jsme zvyklí a současně máme pocit, že, jak zpívá Karel Gott, „čas letí jako bláznivý“. Je to jen subjektivní dojem. Zpomalte o 15 %. Vy získáte více času na přemýšlení, publikum na zpracování informací. Další zpomalení pak lze využít ke zdůraznění klíčových částí. Pokud například prezentujete argument, u slov „a proto navrhuji“ zpomalte, čímž publiku naznačíte, že teď přijde to klíčové.

Další častou chybou je absence pauz. Jedna věta navazuje na druhou, řečník nemá čas se ani nadechnout a posluchač nestíhá sledovat obsah. Pauza je interpunkce, nebojte se ji použít. A své místo má i uvnitř věty. Krátká pauza před klíčovou informací zvyšuje očekávání. Krátká pauza po klíčové informaci pomáhá zapamatování.

Posledním prvkem, který by neměl chybět v kvalitním verbálním projevu, je používání důrazu. Důraz je vhodné umístit na podstatné jméno nebo sloveso, které hraje v konkrétním sdělení prim. Zamyslete se, kam byste dali jako obhájci v závěrečné řeči důraz ve větě „Majitel domu zastřelil zloděje v nutné obraně“? Správně, na sousloví „nutné obraně“, protože cílem je zdůraznit to, co je pro mandanta výhodnější. Státní zástupce pravděpodobně zdůrazní spíše ono zastřelení.

Až příště budete mluvit před publikem, zpomalte. Přidejte pauzy. A občas zdůrazněte klíčové slovo či sousloví. Uvidíte, že vy i publikum budete mít z prezentace výrazně lepší dojem.

Gestikulace

Mluvíme-li před publikem, které nás vnímá i zrakem, je naší povinností poskytnout mu i kvalitní vizuální doprovod. Ten začíná výběrem pro konkrétní situaci adekvátního oblečení, ale jeho neméně podstatným prvkem je i gestikulace.

Gestikulace nesmí být přehnaná, ale neměla by ani zcela absentovat. Vhodné jsou decentní posunky, které podtrhují význam řečeného. Chceme-li například vyjmenovat tři znaky trestného činu, můžeme současně vypočítávat na prstech. Rozhodně bychom se měli vyhnout strnulému postoji, křížení rukou za zády nebo dokonce jejich založení na prsou.

Novodobým nešvarem je svírání tabletu s poznámkami oběma rukama před tělem – to nejen že vylučuje gestikulaci, ale navíc mezi vás a publikum staví zeď v podobě placatého elektronického zařízení. Místo toho využijte na poznámky mobilní telefon nebo kartičky tak, abyste měli dle potřeby alespoň jednu ruku volnou. Pokud máte volné obě ruce a nevíte co s nimi, určitě nic nezkazíte tím, že budete držet při prezentaci pero nebo laserové ukazovátko.

Můžete-li si vybrat, zda budete při prezentaci sedět nebo stát, vždy stůjte. Automaticky tak získáte větší svobodu a váš projev nabere na dynamice. Není třeba stát na jednom místě, můžete se procházet, ale dbejte na to, abyste nechodili za úroveň první řady posluchačů, které tím dostáváte do nekomfortní pozice, protože se za vámi musí otáčet.

Pohyb je důležitou součástí prezentace. Nezablokujete-li se sezením a tabletem (nebo hromádkou papírů) v ruce, pravděpodobně přijde samovolně a ani nad ním nebudete muset příliš přemýšlet.

Závěr

Pokud jste se dočetli až sem, lze předpokládat, že patříte mezi lidi, kteří by rádi zlepšili svůj veřejný projev. Stejně jako u prezentace, i u článků platí, že si pravděpodobně zapamatujete jen pár tipů z celé palety, kterou jsme prošli. Doporučuji vám tedy následující: zvolte si tři konkrétní věci, které u dalších prezentací aplikujete.

• Vytvoříte přehlednou prezentaci s obrázky a heslovitými slidy?
• Zaměříte se na interakci s publikem prostřednictvím otázek?
• Nebo se budete soustředit třeba na tempo a hlasitost?
• Nebo si promyslíte, které z myšlenek by se daly dobře demonstrovat prostřednictvím krátkého příběhu?

Rozhodněte se nyní, poznačte si tyto tři myšlenky do poznámek v telefonu a až přijde vhodný čas, aplikujte je.

Kvalitní veřejný projev je pro většinu právních profesí nutností – nezapomeňte tedy, že se jedná o dovednost, kterou lze pilovat, dar od boha ani jiné entity není třeba. Hodně štěstí!