InDubio 2/2026 • 15. března 2026

Neplacení výživného bude pravděpodobně opět trestným činem

Milé kolegyně, milí kolegové,

ve druhém vydání našeho newsletteru InDubio vám přinášíme přehled právních novinek za posledních 14 dní, několik tipů na zajímavé podcasty a shrnutí vybraných judikátů.

Zločin agrese stíháme proto, aby napáchané škody, které jsou podle humanitárního práva ve válce legální, nezůstaly nepotrestány, říká Milan Lipovský

V podcastu Právnické fakulty Univerzity Karlovy s Milanem Lipovským, odborníkem na mezinárodní trestní právo, o zřízení Zvláštního tribunálu pro zločin agrese, o tom, proč je jeho zřízení nezbytné a zda lze stíhat Vladimira Putina navzdory osobní imunitě hlavy státu.

Právo v kostce • 24. 2. 2026 • 44 minut

Přes 600 stavebních úřadů skončí. Co Česku přinese stavební novela

Advokátka se specializací na stavební právo Kristýna Faltýnková vás provede hlavními novinkami, které přináší projednávaná novela stavebního zákona.

Respekt • 6. 3. 2026 • 33 minut

InDubio 1/2026: Představujeme InDubio - obsahový newsletter ze světa práva

Milé kolegyně, milí kolegové, právě čtete první vydání našeho nového obsahového newsletteru InDubio – abyste už …

Vládní strany útočí na justici. Půjdou za hranici slovních výpadů?

Nezávislost soudů je v poslední době terčem častých útoků ze strany vládních politiků i samotného premiéra. Je justice ohrožena? Bude chtít nová vláda změnit její fungování? Tématu se věnují Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka z Respektu.

Kdekoliv • 18. 3. 2026

Noc práva již ve středu

Další ročník noci práva je za rohem! Ve středu 18. března se můžete těšit na desítky akcí po celé ČR. Kapacita některých událostí je omezena, nezapomeňte si své místo rezervovat na webu Noci práva.

Olomouc • 21. až 22. 5. 2026

Olomoucké právnické dny

Mezinárodní vědecká konference Olomoucké právnické dny představuje nejvýznamnější událost, která se v oblasti vědeckého života na půdě olomoucké právnické fakulty každoročně koná. V roce 2026 se XIX. ročník konference uskuteční ve dnech 21. – 22. května a již tradičně se bude odvíjet ve dvou částech. V úvodní plenární sekci vystoupí významní odborníci, druhá část probíhá prostřednictvím tematicky zaměřených sekcí.

Ústavní soud • Nález sp. zn. I. ÚS 1905/25 ze dne 3. 3. 2026

Stanoviska Výboru OSN pro práva dítěte nejsou způsobilá závazně založit právo na náhradu újmy ve vnitrostátním právu

„Nestačí mít pravdu.“ Rozhovor se soudcem Adamem Talandou o civilním procesu a spravedlnosti

Patrik Daniel Turoň

Rozhovor s JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. nabízí pohled soudce okresního soudu se specializací na civilní právo na to, jak se v každodenní praxi potkává „tvrdé“ z...

Ústavní soud se zabýval situací dvou sourozenců, kteří byli v roce 2019 na základě předběžného opatření umístěni do krizového centra. Poté, co Výbor OSN pro práva dítěte v roce 2023 uzavřel, že Česká republika porušila jejich práva podle Úmluvy o právech dítěte, se děti domáhaly peněžitého zadostiučinění po státu, avšak Ministerstvo spravedlnosti i správní soudy jejich postup odmítly a odkázaly je na civilní řízení. Ústavní soud nyní potvrdil, že stanovisko tohoto výboru má sice význam jako autoritativní interpretační vodítko a stát mu musí věnovat náležitou pozornost, ale není závazným soudním rozhodnutím, samo o sobě tedy v českém právu nezakládá přímo vymahatelné právo na náhradu újmy. Takový nárok může vzniknout teprve tehdy, pokud porušení práv závazně posoudí vnitrostátní soud, a uplatňuje se cestou civilních soudů podle pravidel odpovědnosti státu za škodu.

Tisková zpráva ÚS →

Ústavní soud • Nález sp. zn. III. ÚS 255/26 ze dne 4. 3. 2026

Posouzení polepšení a řádného života při rozhodování o podmíněném propuštění

V nálezu sp. zn. III. ÚS 255/26 Ústavní soud zdůraznil, že při rozhodování o podmíněném propuštění nelze otázku polepšení odsouzeného zjednodušit na pouhé mechanické sčítání kázeňských odměn ani automatické odkazování na jeho trestní minulost. Obecné soudy v projednávané věci vycházely především z toho, že stěžovatel byl během výkonu trestu odměněn jen dvakrát a že se v minulosti opakovaně dopouštěl protiprávního jednání, přičemž dostatečně nereagovaly na jeho argumenty o aktuální osobní a rodinné situaci ani na další skutečnosti vypovídající o jeho současné nápravě. Ústavní soud proto konstatoval porušení práva na soudní ochranu a současně i porušení zákazu dvojího přičítání, protože trestní minulost nesmí být používána schematicky a znovu v neprospěch odsouzeného bez hlubšího materiálního posouzení. Nález soudům jasně připomíná povinnost hodnotit podmínky podmíněného propuštění individuálně, kvalitativně a v aktuálním kontextu, tedy nejen podle minulých odsouzení nebo počtu odměn, ale podle skutečného vývoje osobnosti odsouzeného a reálného předpokladu, zda po propuštění povede řádný život.

Tisková zpráva ÚS →

Ústavní soud • Nález sp. zn. I. ÚS 1935/24 ze dne 25. 2. 2026

Při omezení ve svéprávnosti nelze jednotlivce připravit o možnost prokázat zlepšení svých schopností právně jednat

Ústavní soud v uvedeném nálezu zdůraznil, že omezení svéprávnosti smí být použito jen jako krajní, skutečně individualizované a co nejméně omezující opatření. V posuzované věci shledal pochybení obecných soudů zejména v tom, že jejich úvahy byly vnitřně rozporné: na jedné straně připouštěly, že se stěžovatel v samostatnosti výrazně posunul, na druhé straně mu fakticky upřely možnost tento pokrok prokázat, protože každý jeho „úspěch“ automaticky přičítaly působení opatrovníka a samotnému omezení svéprávnosti. Soudy navíc nepřiměřeně rozšířily důsledky jeho potíží s hospodařením a placením nájmu i do zcela odlišných oblastí, například do uzavření manželství či partnerství, aniž dostatečně zohlednily osobní, vztahovou a důstojnostní dimenzi života člověka se zdravotním postižením.

Ústavní soud proto zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu a odvolacího soudu a připomněl, že svéprávnost je pravidlem, zatímco její omezení jen výjimkou, která musí odpovídat konkrétním skutečným schopnostem člověka a být opřena o řádně zjištěný skutkový stav. Současně ale potvrdil, že v tomto konkrétním případě z ústavního hlediska obstálo omezení pasivního volebního práva, protože soudy dostatečně posoudily, zda je stěžovatel schopen nést odpovědnost spojenou s výkonem volené funkce. Nález posiluje ochranu lidí s omezenou svéprávností proti formalistickému a příliš širokému omezování jejich práv a klade důraz na podpůrná opatření, individualizaci a reálnou možnost člověka prokázat zlepšení.

Tisková zpráva ÚS →